Vyjezdy
Zapasy
reset
Tříbodový výlet do indianské rezervace
08.10.2010
admin
1713

Výjezd do města piva byl s ohledem na uplynulé události velmi specifický. Po vlně strachu, která zatopila slávistický ostrůvek fans, se vydáváme z Prahy v počtu dvou kusů- Já a Míra. Vzájemnému setkání došlo na peronu, před vlakem směr Pilsen, oba dva jsme hledali ostatní slávisty, a? jsme se našli. U? na nástupišti mů?eme poprvé pocítit pocit menšiny, kdy? zahlédneme tři indiány pohybující se mimo plzeňskou rezervaci. Při zjištění našeho počtu a vzhledem k mé kulhající indispozici se rozhodujeme pro cestu automobilem.


Před cestou ještě stíháme navštívit večerku, kde dokupujeme pitné zásoby na cestu, a to v podobě jednoho plechovkového piva nejmenované značky. Ačkoliv se říká, ?e řidič musí být veselý, sám za sebe si kupuji vodu.

 

Cestou spekulujeme kolik nás v Plzni bude, zda-li na nás budou indiáni hodní a jestli nás přivítají dýmkou míru a třeba květinami, nebo jestli tenhle výlet přes mnohé varování pře?ijeme. Naše tipy na návštěvnost našeho sektoru nebyli moc daleko od skutečnosti, ale o tom později. Ačkoliv jsme hrdí na naše barvy, cestu absolvujeme v civilním maskování s klidným svědomím středočeské SPZtky, která by měla ochránit i našeho čtyřkolového oře. Parkuji kousíček od arény za autem s Áčkem na registrační značce, tě?ko říct zda to byl někdo od nás, ale pokud jo, tak maskování minidresy Eaton Pardubice byl velmi originální způsob jak neponechat auto zkáze, já dal přednost jen schováním některé výzdoby mého auta (vánoční stromeček jsem ponechal).
Vydali jsme se s Mírou na obhlídku terénu, vidíme tu jen samé indiány, naše dresy, šály nikde, úvahy o návštěvnosti našeho kotle se naplňují. Cestou potkáváme například pár malých indiánků, kteří se baví pokřikem Jude Slavie (co z nich asi vyroste ?). Pak nahlas někdo z této skupinky zafilosofuje myšlenkou, ?e tu slávisti stejně nejsou, nače? je tento originální pokřik přestane bavit zvukově produkovat. Za chvíli kolem nás se mihne, někdo s kapucí, spar?anskou šálou a boxerem. Postupem času se dostáváme a? do sektoru hostů - našeho sektoru. Sektor je oproti létům minulým více ne? o polovinu, prostorově i kapacitně zmenšený. Připomíná vizuálně boleslavský sektor, tak?e takovou špagetu, co? nám dnes vlastně vůbec vzhledem k našemu počtu nevadí. V sektoru se nás schází 15 kusů.

 

Hokej začíná, Plzeň nás překvapuje velmi slušným fanděním,chvíli dokonce polemizujeme jestli jsme vůbec v Plzni ! První nadávky přicházejí a? v čase 5:35 ! Jsme opravdu v Plzni :-)  Za vším, ale asi nestála obroda kultivovanosti  místního publika, nýbr? náš skoro neviditelný a tě?ko slyšitelný kotlíček. Sna?íme se povzbudit naše borce, spouštíme pár pokřiků. Občas se nám daří vychytávat chvilka ticha a snad chvilku ticha přetváříme na slavistickou  chvilku.  Gól do šatny nás povzbudí k důvěře v lepší zítřky.
Druhou třetinu značně ovlivňuje zranění Míry Holce, v těchto chvílích bych byl opravdu radši u televize a věděl co se děje a jaké to má následky. Takhle člověk jen stojí v nevědomosti na tribuně, v dáli vidí zoufalý hráče, nosítka a plno krve na ledě, v hledišti vládne dusivé ticho. V hlavě mi chtíc nechtíc naskakují myšlenky na hráče Luďka Čajku, či Zelenku z Třebíče. Hodně velký kámen mne padá ze srdce, kdy? Míra přináší o přestávce zprávu od Pišty, ?e zranění není úplně vá?né. Míru Holce mstíme o přesilovce přesným zásahem do sítě, oslavu si u?íváme. Vlastně si u?íváme plně ten pocit vést na hřišti týmu, pro jejich? fanoušky jsme jen ?enský pohlavní otvor (omlouvám se za tuto tě?ce srozumitelnou definici, ale hledat slušné synonyma je tě?ší ne? tohle vymyslet). Najednou je v Plzni cítit nálada, ?e za všechno mů?e všechno, co hraje proti Plzni. Ono to mají asi západočeši v krvi, kdy? si vzpomenu na výjezdy do Varů. U nás je veselo, končí třetina.
Po občerstvení panuje dobrá nálada, nikdo si nepřipouští, ?e dopadneme stejně jak v Rumunsku. Kopr chytá výborně, občas se sna?íme skandovat Kopr, Kopr…nezamával, asi nebylo slyšet, ale to vem čert, důle?ité bylo za?ít ve Slavii pocit neotřesitelné jistoty v bráně. Plzeň se nadechla k tlaku, který přeměnila v přesilovku.  V té době se šířil hledištěm mocný pokřik ještě jeden, chápu-li dobře, skandování znamenalo, ?e plzeňský lid , chtěl ještě jedno vyloučení, vyrovnat nechtěli? Při našem vyhození zase znělo bijte je bijte, on vlastně tenhle pokřik zněl skoro pořád. Dále jedna tribuna křičela na druhou, zkurvená … a druhá volala Praha! Nj, ta závist…
Vrátím se zase zpět s reportá?í do civilizace, teda do našeho kotle. Přišlo vyrovnání, dalo se to čekat. Na optimismus na našem výsostném území to nemělo vliv. I naši hráči si věřili, a jak se říká, sebedůvěra půlka vítězství, podpořena vůlí pomstít Míru Holce, přinesla to, co jsme ani my nečekali, vlastně něco neskutečného, jako kdy? mrtvý se stane ?ivým, dali jsme druhý PŘESILOVKOVÝ GÓL. Nadšení neznalo konce. Přineslo nám tři body. Zápas končíme 15ti hrdelním pokřikem hoši děkujeme. Hráči si sedají sami na děkovačku a Míra se ujímá svým hlubokým hlasem rozeřvání … Jaký konec, takový celý zápas. A znáte tu matematiku, 3 plus 3 mů?e být  na konci 105 bodů …tak?e zničený hlasivky za ty tři body určitě stáli za to …

Kalendář

Červenec 2024
po
ut
st
čt
so
ne
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31

Ankety

Slávisti, co říkáte na aktuální složení kádru pro novou sezónu?
Počet hlasů: 1260 Výsledky ankety

Aktuální výjezd

Žádný výjezd není naplánován.