Přestože na místo srazu přicházím jen dvě minuty po plánovaném srazu, zjišťuji, že jsem vlastně poslední na koho se čekalo, protože...
jeden z přihlášených (pro znalé Pomeranč) na dotaz kde je odpovídá, že v práci, tak krátce po plánovaném odjezdu vyrážíme směr Kladno, místo konání dalšího extraligového zápasu HC Slavia Praha.
Cesta probíhá poměrně v klidu a vzhledem k tomu, že se nikdo nějak zvlášť nedožadoval zastávky, tak jedeme v klidu až k zimnímu stadionu na Kladně, tady mě čeká první překvapení v podobě zavřeného okénka na prodej lístků do sektoru hostů. Nezbývá mi tedy nic jiného, než se vydat zpět k hlavní pokladně, obležené čekajícími příznivci domácího celku, naštěstí, když sleduji, která fronta je nejkratší si mě všimne jedna z fanynek HC Slavia a tak se dostávám bez čekání téměř k okénku a kupuji lístky pro cestující v autobuse a pár známých fanoušků sešívaných barev. Distribuce lístků probíhá tak akorát, abychom stihli začátek zápasu.
První třetina končí sice bez branek, ale přesto při pohledu do kotle zjišťuji, že je nás tam víc než jen původně hlášených asi 44 výjezdníků. Přestože máme jen jeden buben, je úroveň fandění na slušné úrovni. Druhou (rozhodující) třetinu trávím u stánku s občerstvením pod naším sektorem v družné debatě s jedním ze starších členů Tribuny Sever, kteří přijeli podpořit hokejisty i mimo O2 arénu, shodujeme se na tom, že jsme jeden tým a proto by i fandění mělo tomu odpovídat. To znamená, že i přes případné výhrady by se mělo fandit podle toho, kde momentálně jsem, i když třeba ne vždy souhlasím s tím, co se skanduje. Proto jsem vlastně naše vstřelené branky viděl až z trochu nekvalitního přenosu na kostce kladenského stadionu. Na třetí třetinu se přesouváme do kotle a sledujeme zbytek utkání, ve kterém už další gól nepadnul. Za vyzdvihnutí stojí posledních zhruba deset minut zápasu, kdy celý kotel do ztichlého stadionu jede bez přestávky jeden pokřik, který ustává pouze z toho důvodu, že konec utkání dohráváme v oslabení, a proto měníme jenom způsob fandění, ale přesto máme nad domácími i v menším počtu, alespoň z mého pohledu převahu. Domácí sice hrají jednu chvíli v šesti, ale díky zodpovědné obraně našich hráčů se nedostávají do větší šance, navíc se, snad z vlastní nervozity, dopustili zakázaného uvolňování a tak se stav utkání nemění a Kopr si může užít další vychytanou nulu, navíc na „svém“ stadionu.
Po tradiční děkovačce, kterou jsme si tentokrát opravdu užili, se přesouváme k našemu autobusu, který parkuje hned vedle toho, kterým přijeli hráči, takže ještě před odjezdem se s nimi tradičně zdravíme. Na všech je vidět, že si, po sérii několika smolných zápasů na tomto stadiónu, vítězství náležitě užívají.
Cestou zpět se v autobuse dopíjejí zbytky tekutýchzásob a tak v dobré náladě zastavujeme opět až na Dejvické, kde vystupuje většina cestujících. Potom, co před Zimním stadionem v Edenu vystupuje zbytek, se loučíme se „Sandokanem“ a odebíráme se ke svým domovům.
Počet diváků celkem: 4702 (údaj pořadatelů)
Počet hostů: ca 70 v kotli plus další na tribuně k sezení
Klady výjezdu: Fandění a hlavně to, že když se chce mohou společně fandit jak členové Tribuny Sever, tak „hokejový kotelníci“.
Mínusy výjezdu: Škoda, že lidi jedoucí na Kladno hromadnou dopravou se až na dvě výjimky nepřehlásili do autobusu vypraveného fanklubem.
Hodnocení: O co byla klidnější atmosféra v autobusu, o to víc se fandilo na stadionu, bez rozdílu toho, jestli je někdo členem hokejového fanklubu nebo Tribuny Sever, včetně několika minutového skandování jednoho pokřiku na konci zápasu.